Znamení elfů - 5. Noc v lese

3. dubna 2015 v 22:47 | Marsey |  Série příběhů Znamení elfů
Noc v lese

---Do vesničky Imre jsme k překvapení všech dorazili ještě před setměním. ,,Takže...tohle je Imre?" Zeptala jsem se zvědavě avšak nikdo mi neodpověděl. Všichni mířili bez zastavení přímo do vesnice kde si na mne všichni začali okamžitě ukazovat a šeptat si...cosi.
---Zírali na mě snad všichni. Přišla jsem ke Colovi trochu blíž a zašeptala ,,půjdeme k hradu ještě dlouho?" Jako odpověď se mi dostalo pouhé přikývnutí jako ano.
---Za vesnicí konečně Cole promluvil a mně se ulevilo protože jsem byla z toho ticha už totálně nervózní. ,,Takže se tady utáboříme ano? Je už pozdě v noci a vstávat budeme časně ještě před svítáním. Lé nerto fiemmre jifo tonre oltas? Doce petnem polsa inove terennto lí no oires tunor." Probodla jsem ho pohledem. Před svítáním? Opravdu? Nenene to nemůže být pravda, ŕíkala jsem si v duchu.
---,,Avril, tohle je Claris," Cole ukázal na tu nevrlou elfku ,,nejvyšší stráž princezny Adele. Budeš s ní stavět stan a nocovat ve společném stanu, já budu spát ve stanu hned vedle vás takže neváhej jít mě vzbudit kdyby nastaly nějaké problémy. Jsem tu koneckonců jediný kdo ti rozumí." Ušklíbl se.
---Netuším jak se to stalo ale netrvalo dlouho a náš stan z listí a klacíků opatřený izolačním kouzlem byl brzy hotov. Co nejdříve jsem já i s Claris zalezla dovnitř a usnula.
---Probudila jsem se a byla tma, hrobové ticho mě děsilo a všichni spali, alespoň to tak vypadalo. Bylo mi horko a tak jsem na chvíli vylezla ven abych se ochladila. Jak jsem se tak procházela bosky po mechu ucítila jsem na sobě něčí pohled, vyděsilo mě to a tak jsem se zastavila a ani se nehla. Něco se ke mně přibližovalo a pak se teplé ruce dotkly mých ramen. Prudce jsem se otočila a máchla rukou zaťatou v pěst. Pak mi došlo koho jsem praštila. ,,Cole co tu děláš?!" Vypadal ve světle měsíce ještě mnohem lépe než obyčejně...Musel mě sledovat už delší dobu ,,tak takovéhle přivítání jsem nečekal" pokýval hlavou ,,šel jsem tě zkontrolovat protože jsem myslel že jsi náměsíčná a ty mi dáš pěstí" ušklíbl se. ,,Promiň" špitla jsem a zalezla zpět do stanu.
---Probudila jsem se znovu a už bylo skoro světlo. Claris stála nade mnou a rozkládala naše dohromady splácané větvičky. ,,Dobré ráno" ušklíbl se Cole hned jak viděl že jsem vzhůru. Stoupl si ke mně a spustil ,,měla by sis příště odpustit ty noční výpravy a především rány pěstí" já jsem se jen začervenala a vstala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marsey Marsey | 3. dubna 2015 v 22:47 | Reagovat

Trochu delší díl ale ještě dnes

2 Keysi Keysi | Web | 3. dubna 2015 v 22:59 | Reagovat

Probudila jsem ho pohledem. jen to jsem trochu nepochopila :"D

3 Marsey Marsey | 3. dubna 2015 v 23:15 | Reagovat

To je v pohodě píšu na iPadu a slova se mi přetransformujou když je iPad nezná už jsem to opravila

4 Keysi Keysi | Web | 3. dubna 2015 v 23:33 | Reagovat

Jo děkuji, už mi to dává smysl :)

5 Angie Angie | 7. června 2015 v 22:31 | Reagovat

je to pořád lepší a lepší :-) jsem ráda že jsem narazila na váš blog :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme že jste navštívili náš blog! Budeme moc rádi když se sem budete rádi vracet! A také moc rádi uvítáme když se přihlásíte do našeho klubu! :)