Březen 2015

Nápad

31. března 2015 v 21:34 | Keysi |  Moje nápadyK
Tak mě napadl první nápad :D co vy na něj?
Napadl mě druhý nápad...
První je...co takhle udělat nějakou soutěž?
a druhý...co takhle mít klub?
*culení*
Jo?
pokud souhlasíte, nebo vás něco napadlo tak šup do komentíku :D

Úvod

31. března 2015 v 20:10 | Marsey |  Kouzelné bytosti
Ahoj v tomto článku chci napsat proč jsem vytvořila tuhle rubriku a napíšu co v něm asi tak nějak obrazně bude.

Tak budu se tam rozepisovat o různých kouzelných bytostech spíše praktických ale i nějaké ne tak známé. Budu psát co si o nim veřejně myslím a jak vypadají a jak se chovají. Prostě něco o nich všeobecně. Prosím neberte mé články o kouzelných bytostech špatně. Kdo na ně nevěří prosím nepište mi do komentů že je to pěkná blbost a že to vůbec není pravda, protože je na tom něco pravdy a já hlavně zapojuji svou fantazii. Do komentářů můžete psát co jsem tam třeba zapomněla napsat nebo si myslíte že tam je něco jinak než by mělo být. Já třeba dle komentářů článek přetvořím nebo ho doplním o nějaké informace.Zatím by to bylo všechno možná sem budu časem přidávat něco a to je vše.

Třpyt pětice - Ztracena 4. část

31. března 2015 v 19:15 | Keysi |  První
Rozhodla jsem se psát hooooodně dlouhé příběhy ^^ Mylsím dlouhé oproti tomu co sjem psala do teď :D

Už budu psát i za ty osoby ;) jako z pohledu … :D atd..


Nádraží…
Stín kráčel po nádraží a vyhledával někoho, kdo by mu stačil jako večeře, bohužel nikoho nenašel.
Prudce otočil hlavu a díval se na malé děti, které si hrály a pak na rodiče, co si povídali o něčem zřejmě důležitém. Zavětřil pach té dívky a rychle vystartoval po něm, blížil se ohromnou rychlostí.
***

Klikačky ^^

31. března 2015 v 17:23 | Keysi |  GrafikaK
Ahojda, zkusila jsem vyrobit i klikačky, líbí? :3


Výzva ^^

31. března 2015 v 16:10 | Keysi |  Moje myšlenkyK
Mám pokračovat v předchozím příběhu? pokud ano, nebo ne halsuj v anketě ^^ !! :D

Třpyt pětice - Ztracena 3. část

31. března 2015 v 6:51 | Keysi |  První
omlouvám se z veškeré chyby, le jsem n tabletu a opravovat se mi to nechce.. :Dchápete ne? :D


Záblesk, který dívka spatřila patřil chlapci. Od jeho meče se odrazil paprsek slunce a tak zasáhl dívčiny oči. Dále však dívka nevnímala. Černovlasý Chlapec švihl mečem po stínu, ale meč prošel skrz něj. Usoudil, že proti němu v téhle situaci nemá šanci. Zkusil ho zaměstnat, když mu utekl za roh a příšera běžela dál. Vyběhl ze skrýše a klekl si přímo k dívce. Když si všiml krvácející rány okamžitě zareagoval a utrhl si kus košile a nakonec jí roztrhal celou. Byla vidět chlapcova pěkně vypracovaná hruď a i byl pěkně opálený. Kus košile jako obvaz přiložil dívce n krk a zavázal, sice se hned nasákl krví, ale pro zatím postačil. Vzal dívku do náruče a pomalu s ní šel z nádraží.

Sourozenci, přátelé a hádky

30. března 2015 v 15:25 | Keysi |  Téma týdneK
Tak ahojda, jako dřív jsem se rozhodla i dnes psát na TT ;) :D

Třpyt pětice - Ztracena 2. část

30. března 2015 v 7:16 | Keysi |  První
Tak a jak to tu asi bude chodit tak každý den se pokusím připsat další díl ;)


Dívka už nemohla, utíkala už asi deset minut, ale nádraží jako by nekončilo, jakoby na něm bylo mrtvo.
Vystrašená dívka se koukla přes rameno, zda tam stín ještě je, anebo to vzdal.
Nikoho však nespatřila.

Znamení elfů - 2. Moje znamínko

29. března 2015 v 21:17 | Marsey |  Série příběhů Znamení elfů
Ahoj, na blog jsem se nakonec dostala ještě dnes tak píši další díl, budu asi psát i Kouzelné bytosti a co o nich vlastně víme, takže tak.

Moje znamínko

---Courala jsem se lesem už asi tři hodiny a napadlo mě jestli už mě v sirotčinci hledají. Ale bylo mi to jedno. Za žádnou cenu se nevzdával bez boje. Unavená jsem se posadila do zvlhlé trávy a opřela se o strom. Slyšela jsem jemné droboulinké hlásky jak si něco šeptají a najednou mě zaplavila hora emocí a pocitů. Utišila jsem je ve své hlavě a naslouchala po jednom každému z nich.
---Měla jsem na sobě jen tílko které už mimochodem bylo pěkně špinavé a tak jsem rukáv ani vyhrnovat nemusela abych dobře viděla na mé mateřské znamínko na pravém rameni v podobě kvetoucího stromu s dlouhými kořeny které se mi jakoby omotávaly kolem ruky. Nevěděla jsem proč ho mám ale netrápilo mě a ani mi nevadilo.
---Najednou jsem se zvedla, nevěděla jsem co dělám a proč to dělám ale rozběhla jsem se a zastavila
až v kroužku šesti stromů. Uprostřed byl vysoký pařez a já se na něj bez přemýšlení pohodlně usadila.
---Kolem stromů se začala tvořit mlha a děsivě se setmělo jako při úplném zatmění slunce a možná i víc. Moje znamínko se rozzářilo bílým světlem a v té tmě mě jeho záři úplně oslnila. Pak jako kdybych dostala ránu bleskem. Zůstala jsem ležet na zemi vedle pařezu se stále jemně světélkujícím znamínkem na paži.

---Když jsem se probudila bolela mě hlava, nohy, ruce...a když tak přemýšlím vlastně celé tělo. Kolem mě stálo šest světlých postav a stále byla děsivá tma. Postavy tvořily kolem mne kruh a držely se za ruce.
---,,Co...co se děje?" Zeptala jsem se no a asi je vytrhla ze soustředění či co ale jedna postava na mě upřeně pohlédla svýma jasně fialovýma očima. ,,Fill lí de onre!" Řekla náhle. ,,Co prosím?" Zeptala jsem se zmateně. V tom promluvil i jeden pohledný černovlasý kluk se světle modrýma očima ,,nech to na mně." a koukl se při tom na tu dámu. ,,Při obřadu musíš být potichu a v klidu" prohlížel si mě se značným zaujetím. ,,Moment...co? Jakém obřadu? V klidu? Počkat! Co se to tu děje?!" Nemohla jsem přehlédnout jejich dlouhé zašpičatělé uši.

Třpyt pětice - Ztracena 1. část

29. března 2015 v 19:21 | Keysi |  První
Stráááááááááášně dlouho jsem tu nebyla a to hned nahradím! Psaní příběhu Soví křídla a orel jsem přestala psát, ale nahradím to velmi podobným příběhem-myslím tím že jen začátek bude podobný, ale opravdu jen podobný! Nikoliv stejný, no a abych to tu moc neokecávala tak se pustím do toho!

VÍTEJTE U NOVÉHO PŘÍBĚHU: TŘPYT PĚTICE
Ztracena
"Omlouvám se." Mladá dívka se už po třetí omlouvala za to, že do někoho na nádraží vrazila.
"Já-já nechtěla!" Špitla, když znovu vrazila do vysokého pána, který jí ale zaujal. Prohlížela si ho svým hnědým okem, druhé, které bylo celé modré. Bylo slepé a tak si ho mohla prohlížet pouze jedním, ale zvykla si.
Jenže ten pán v kabátu a s kloboukem si dívky se na ní ani nepodíval.
Děkujeme že jste navštívili náš blog! Budeme moc rádi když se sem budete rádi vracet! A také moc rádi uvítáme když se přihlásíte do našeho klubu! :)