Blázen do koní 2. díl

22. dubna 2014 v 20:09 | Marsey |  Příběhy M
2. díl

----Probudím se, obléknu a rychle seběhnu dolů do stáje. Tam už pracuje teta a já ji pozdravím. Pokračuji na seník kde popadnu lopatu a vyklidím klisně stáj. ,,Co najednou tolik nadšení z koní?" zeptá se teta. ,,Já jsem to nevěděla ale den po dni se do koní začínám zblázňovat a čím déle tu jsem tím víc se mi tu chce zůstat. Protože jsem to popírala tak nevím jak to mám mamce vysvětlit." odpovím. ,,Ale ona to ví." zasměje se teta. ,,O to se nemusíš bát. S ní to tak taky bylo. Neměla bych ti to říkat ale s tvojí mamkou jsme se dohodly že se pobyt zde prodlouží o dva týdny takže tu budeš celý měsíc. Mamka ale potom odjede kvůli domluvám o jednom tajemství. To ti zatím neřeknu. Tak se běž převléct do jezdeckého a půjdeme trénovat." nabídla teta. ,,Jupí!" radostně jsem vypískla. Teprve po tréninku jsem uviděla svoji sestřenku Lucy (Lusy). Rozespale se na mne podívá a pozdraví. Pozdrav jí vrátím. ,,Marsey, jaké jsi vybrala klisně jméno?" zajímá tetu. ,,Laura. moc se mi líbí." odvětím. Lucy se na mne jen divně podívá. ,,Je nádherné stejně jako ona. A teto, Laura už je moje?" ,,To víš že ano. Mamka už ji zaplatila." ,,Skvěle. Mohu se jet ještě chvíli projet?" ,,Můžeš a Lucy půjde určitě ráda s tebou. ,,To si nemyslím." zabručela si pro sebe, ale tak že jsem ji slyšela. Mně je to sice skoro jedno ale jak jsem si všimla mamka už odjela. Škoda. Za tři dny už prý budu moct jet na projížďku a moc se těším, už přesně vím kam pojedu.
---- Konečně den projížďky a nakonec se mnou Lucy ani nejela. Vrátila jsem se na tu louku jako první den. Ta vůně pampelišek. ,,To je úžasný" nadšeně zašeptám. V tom uvidím kupodivu bílého orla jak odlétá za vysoký kámen. pobídnu koně a on se pomalu rozjede. Orla sleduji až dva kilometry a pak pohlédnu před sebe. Spatřím krásné údolí plné květin a vůní. Projíždím se po louce a přemýšlím jak je super že můžu dělat něco tak úžasného jako je jízda na koni. Za pár chvil sesednu a nechám Lauru odpočinout. Ona ale neztrácí energii. Pobíhá kolem mne a krásně jí vlaje hříva. Když se chystám odjet, všimnu si vodopádu na konci travin. Tak odsud jde ten šumivý zvuk. Nemůžu se samou krásou vinadívat. Už je ale čas jet domů. Škoda! Pozítří pojedu určitě znovu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saturnália Saturnália | Web | 24. dubna 2014 v 18:47 | Reagovat

Hezky napsané! :)

2 Marsey Marsey | 25. dubna 2014 v 20:34 | Reagovat

Díky. Zatim jedinej koment.

3 Saturnália Saturnália | Web | 25. dubna 2014 v 20:38 | Reagovat

nevadí

4 Keysi Keysi | Web | 27. dubna 2014 v 8:18 | Reagovat

Kdy bude další díl?

5 Marsey Marsey | 3. května 2014 v 13:25 | Reagovat

4: Byla jsem na škole v přírodě a omlouvám se za mou nepřítomnost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkujeme že jste navštívili náš blog! Budeme moc rádi když se sem budete rádi vracet! A také moc rádi uvítáme když se přihlásíte do našeho klubu! :)